Orientační potápění
Orientační potápění jsou závody na volné vodě, při kterých shodně jako u orientačního běhu, nejde jen o rychlost, ale také o přesnost, tedy používat kompas a najít nebo obeplavat podle předem naměřeného plánku, nebo trasu zaměřit a obeplavat po zaměření plánku pod vodou.
Trocha historie
První pokusy o závodění s kompasem sahají do roku 1961 v Itálii a Rakousku.
V Československu se konalo 1. mistrovství v roce 1962. Do roku 1970 se plaval tzv. víceboj, protože závod obsahoval, kromě orientačních disciplín, i disciplíny v plavání s ploutvemi na hladině (500 a 1000 m) a plavání s přístrojem pod vodou podle pod vodou nataženého lana. V roce 1970 na kongresu CMAS, pořádaného v rámci „Modré olympiády“, bylo rozhodnuto o oddělení plavání s ploutvemi v bazénu od orientace. Na této „Olympiádě“ se začaly počítat šampionáty Evropy i světa v plavání s ploutvemi, orientační potápění pokračovalo kontinuálně v počítání svých šampionátů.
V roce 1969 získalo tehdy Československo první bronzovou medaili, první titul Mistr Evropy (a hned 3) přivezly československé závodnice z Mistrovství Evropy v orientačním potápění v roce 1972 v holandském Arnhemu. A od té doby s výjimkou tří let se naše reprezentace vracela z evropského či světového šampionátu vždy s cenným kovem, často ne jedním. Od roku 2008 se pravidelně uskutečňuje i Mistrovství Evropy juniorů (do 21 let). Trenérkou české juniorské reprezentace se od té doby stala, již dlouhá léta naše hlavní trenérka klubu, Hanka Skružná.
Orientační potápění se provozuje na volné vodě, tedy v přehradách, jezerech či zatopených pískovnách.
Dnes se závodí ve 4 individuálních disciplínách a ve dvou závodech družstev (MONK a Sjíždění). Individuální disciplíny jsou na principu najít nebo ve správném směru obeplavat bóje a co nejrychleji se dostat do cíle. Interval mezi starty jednotlivých závodníků je mezi 3-10 minutami. Všechny disciplíny se startují z dostatečně hluboké vody od startovní bóje. Závodník absolvuje celou trať pod vodou s dýchacím přístrojem v hloubce 0,5-2 m. Po celé délce závodní tratě nesmí žádná část těla, výstroje ani výzbroje potápěče protnout hladinu vody. Smyslem závodu je najít všechny kontrolní body a co nejrychleji a nejpřesněji doplavat do cíle. Kontrolním bodem se rozumí tyč cca 3 m dlouhá, která plave ve vodě ve svislé poloze a na všechny disciplíny, kromě jedné (MONK), vyčnívá asi 40 cm nad hladinu, nebo bóje, které se obeplavávají. Závodní trať je dlouhá přibližně 650m a její zdolání je omezeno časově (kromě disciplíny MONK, kde je limit 18 min, na všech ostatních disciplínách je limit 15:20sec), ale i dostatkem vzduchu v dýchacím přístroji.
Před samotným závodem musí trenér trať zaměřit – tzn. přenést ji a narýsovat v určitém měřítku na stůl. K tomu se používá stejné vybavení jako v kartografii nebo geodézii. Závodníci si takto upravenou trať musí zaměřit svými kompasy (výjimkou je opět disciplína MONK, kde si závodník naměří vše sám, pod vodou na startu (na startu obdrží mapu).
Disciplíny orientačního plavání
Tyče – 5 tyčí, které musí závodník v co nejkratším čase najít
Hvězda – kombinace obeplavávací bójí a tyčí, které musí najít, trať má tvar hvězdy
M-kurz – 3 obeplavané bóje ve správném směru, tvar M a cílem je 32metrové pásmo s 2metrovou nulou
Paralel – nejkratší vyřazovací závod, kdy proti sobě plavou 2 závodníci, délka tratě je 220 m, nejprve s plave kvalifikace a potom max. 16 závodníků vyřazovacím závodem až do finále
MONK – dvoučlenná družstva, kdy jeden závodník má kompas a druhý značku přítomnost do karty (v ČR se plave i tzv. EONK, kdy obě funkce plave jeden závodník)
Sjíždění – čtyři závodníci startují najednou, sjíždějí se dva a dva a posléze se sjedou všichni čtyři a plavou společné do cíle, na cílové pásmo jako u disciplíny M
Výstroj
Výstroj vychází z ploutvového plavání, tzn. monoploutev, maska, dýchací přístroj s lahví uložený v tzv. dělu (česká specialita), s ohledem na prostředí, ve kterém se plave a jeho specifičnosti, se k tomu přidává i potřeba neoprenového obleku, závaží, bezpečnostní bójka a k orientaci ještě i kompas a tzv. počítadlo.
Disciplíny
Plavou se čtyři individuální disciplíny – Tyče, Hvězda, M-kurz a tzv. Paralel, ve dvojici se pak jezdí disciplína zvaná MONK a ve čtveřici disciplína Sjíždění. Jednotlivé disciplíny se od sebe liší v počtu, způsobu hledání a rozestavění kontrolních bodů ve vodě. Kontrolou je již zmiňovaná tyč, kterou když závodník nalezne, tak musí otočit. Pohybem bezpečností bójky na hladině i otočením tyče pak rozhodčí kontrolují správnost absolvované disciplíny.
