Nav view search

Navigation

49. ročník potápěčské Ligy 2016 a Mistrovství ČR družstev 2016

Letošní ročník byl pro nás velmi zajímavý již při sestavování družstev. Obě družstva, žen i mužů, se postupně rozpadala kvůli zranění, nemoci, studijním povinnostem, či prostě jen netrénováním. Družstvo mužů se podařilo přeci jen postavit v tom nejlepším, co v této chvíli máme. Avšak při sestavení družstva žen jsme museli sáhnout i do mládežnické kategorie „C“.

Družstvo mužů, ve složení Cimburek, Dostál, Petržilka, Pilný, Skaczany, Skružný a Wohl, sahalo po čtyřech slabších letech (3x pátí, vloni 6. místo) na bronzovou příčku. Všichni bojovali a mnozí svými výkony i překvapili i sami sebe. Pavel Wohl kromě ve vodě vybojoval i svůj boj mezi studijními povinnostmi, a pomocí svému družstvu v boji o co nejlepší umístění. V tomto případě kompromis bylo to nejlepší rozhodnutí. Dobré časy na 400, 800 i 200 m PP ve štafet ho samotného překvapily. A to znovu nazul monoploutev téměř po roce. Pepa Cimburek, připraven jako vždy dobře, na ty nejdelší tratě na hladině i pod vodou obsadil většinou druhá či třetí místa (400 PP, 1500 PP, 400 RP). Moc jsme mu přáli pokoření tříminutové hranice na 400 RP. Udělal pro to vše, včetně velmi náročného oblékání polyuretanových plavek. Po „přezbrojení novou ploutví“ překvapil i sám sebe na 100 a 200 m PP i Jiří Petržilka a konečně spokojen se nominoval do obou štafet. Po téměř půlročních zdravotních potížích obul monoploutev teprve před měsícem Honza Skružný, a tak jsme byli zvědaví, jak zaplave svou trať 400 m RP. Na trati nechal za sebou nejen mnoho dobrých závodníků, ale také vlastní plíce. Třetí místo bylo vynikající, včetně zaplavaného času, stejně tak jako 3. místo na 50 m RP. Od Tomáše Skaczanyho se samozřejmě očekávala sprinterská umístění do 3. místa. Nevyšel mu jen start na 50 m PP, kde se nemohl odlepit od bloku, ale přesto skončil na 4. místě. Ve štafetách byl z našich nejrychlejší. Avšak…při 100 m RP mu spadla čepička přes brýle a tak jeho dojezd do byl zaznamenán rozhodčím jako dotek lahví. Vzhledem k tomu, že doplaval na 4. či 5. místě, jsou to body, které nám v závěru chyběly. A to nemluvím o bodech, o které by měli naši soupeři méně. Naším největším problémem jsou závody bifin. Jde hlavně o to, že nemáme na tyto tratě specialisty z klasického plavání a tak tyto discipliny plave ten, kdo se do discipliny a monoploutví vedlejší tratě nenominuje. Výjimkou byl Pavel Wohl, který má nejvíce naplaváno klasikou při triatlonovém treninku, a proto byl záměrně nasazen na 200 m bf a obsadil mezi bifi-speciality 4. místo. Ostatní discipliny bf byly na Jirkovi Petržilkovi (200 m), Lukáš Pilný plaval 50 a 100 m bf (jeho 100 m bf zaplaval velice pěkné), a stejně i Jiří Dostál plaval 50 a 10 m bf. Děkuji jim za oběť pro kolektiv i když tato disciplina není jejich parketa (mnozí to předem odmítnou). Ale bez 53 získaných bodů v disciplinách bf bychom nemohli závodit ani o bramborovou medaili.

Smutné je, že nás o bronzovou medaili připravila nešťastná diskvalifikace. Přesto jsme o toto umístění bojovali až do konce, tedy až do štafety 4x100 m PP, která rozhodla. Tedy příště při 50. ročníku Ligy.

Družstvo žen odjíždělo do Olomouce téměř odevzdaně. Týden před Ligou si Eliška Vilímová, naše štrekařka, pochroumala kotník a tudíž i když už bylo vše přihlášeno, zkrátka vše bylo najednou jinak. Ze 4 až 5 opor družstva získávání hlavních bodů zbylo na Radce Chomutové a Vendule Resové. Obě se svého úkolu zhostily velice dobře. A to je při sedmičlenném družstvu opravdu málo. Dlouhé tratě padly na bedra Radce Chomutové. Z Venduly Resové se musela stát i sprinterka na 50 m PP, když Monika Mročková nám dal „košem“. Své RP discipliny (100 a 400 m) zaplavala výborně tak, jako by ani nebyla nedávno dlouho nemocná. Nejdelší trať PP doplnila juniorka Lucka Kopecká, jejímž úkolem bylo alespoň bodovat v disciplině 800 PP, kde je limit 400 bodů, což byla hranice jejích dosavadních výkonů. Velice dobře zvládla disciplinu 100 m RP i PP. Teprve před týdnem začaly plavat s ploutvemi Eliška Šimůnková a Lucka Žížalová (jedna po zranění a druhá před orientační sezónou). Přesto jim lze jen poděkovat, že jsme nemuseli nechat mnoho disciplin neobsazených. Proto jsme také povolali nejmladší závodnici Karolinu Tajovskou, na které bylo doplnit neobsazené discipliny bf. Byly to její první velké závody mezi dospělými.

Všem je třeba poděkovat za nasazení, protože všichni dali do svých výkonů vše, i to málo sil, co jim mnohdy po předchozích závodech ještě zbývalo. Díky.